Kariérní růst udržuje spokojenost zaměstnanců
Kariérní růst nabízí dlouhodobou perspektivu
V období nízké nezaměstnanosti řeší mnoho firem, kde nalézt vhodnou pracovní sílu. A pokud už mají plný personální stav, objevuje se před nimi další otázka: jak si své zaměstnance udržet? Nejen u nejmladší generace pracovníků se tak dostávají do popředí pojmy jako work-life balance nebo wellbeing.
Praxe zároveň ukazuje, že většina českých zaměstnanců klade velký důraz na možnost vzdělávání a kariérního růstu. Češi zkrátka nechtějí stagnovat, a proto vnímají profesní posun jako něco víc než jen ocenění dosavadní práce. Právě tento faktor zásadně ovlivňuje jejich spokojenost v zaměstnání.
Práci bez budoucnosti zaměstnanci opouštějí
Pokud lidé nevidí další směr, jejich vztah k práci se postupně vyprázdňuje. I stabilní pozice s odpovídajícím ohodnocením ztrácí na atraktivitě ve chvíli, kdy chybí perspektiva dalšího rozvoje. Pocit, že se pracovní role dlouhodobě nemění a nenabízí žádný kariérní růst, vede k poklesu angažovanosti a následně i k hledání jiných příležitostí.
Odchody přitom nebývají náhlé. Často jim předchází fáze tzv. tichého odpojení. Typicky se projevuje nižší iniciativa, menší zájem o výsledky a omezená ochota investovat energii navíc. Zaměstnanec sice formálně zůstává, ale mentálně se již posouvá jinam. Jakmile se objeví nová nabídka, rozhodnutí přichází velmi rychle. Firmy, které otázku dalšího směřování neřeší systematicky, tak ztrácejí nejen lidi, ale i kontinuitu know-how.
Ve skutečnosti není kariérní růst jen o povýšení
Mezi rozšířenými mýty přetrvává představa, že profesní posun automaticky znamená povýšení. Tak tomu ale v praxi vždy není. Mnoho lidí totiž zastává pozice, z nichž není možné postoupit výše – například na menších recepcích, u školníků nebo turistických průvodců. I tito zaměstnanci se však mohou kariérně rozvíjet, jen jiným způsobem.
Pro udržení jejich motivace a spokojenosti mohou firmy využít několik cest.
Rozšiřování kompetencí na stávající pozici
Jednou z nejpřirozenějších forem rozvoje je prohlubování a rozšiřování dovedností v rámci stávající role. Zaměstnanci se učí nové činnosti, získávají větší samostatnost nebo přebírají vyšší míru odpovědnosti. Vědomí odborného posunu výrazně podporuje jejich motivaci.
S rozšiřováním kompetencí roste také jejich hodnota na pracovním trhu. Profesní rozvoj může mít podobu cíleného vzdělávání, zaučení na doplňkové agendy nebo zapojení do specifických úkolů nad rámec původní pozice.
Specializace v konkrétní oblasti
Další cestou kariérního růstu je postupná specializace na úzce vymezenou oblast, v níž se pracovník stává respektovaným odborníkem. Na rozdíl od rozšiřování záběru do šířky probíhá rozvoj do hloubky – prostřednictvím zkušeností, praxe a cíleného vzdělávání.
Taková expertiza zvyšuje kvalitu práce a posiluje profesní jistotu zaměstnance. Specialista přináší firmě vyšší přidanou hodnotu díky know-how, které není snadno nahraditelné. To se často promítá do větší autonomie i lepší vyjednávací pozice v oblasti odměňování nebo pracovních podmínek.
Horizontální posun jako forma kariérního růstu
V tomto případě zaměstnanec neuplatňuje nové dovednosti v rámci stejné role, ale v jiném kontextu. Může jít například o změnu týmu, oddělení nebo náplně práce. Horizontální posun znamená změnu role při zachování stejné hierarchické úrovně.
Tento typ kariérního růstu přináší nové podněty, širší pohled na fungování firmy a obvykle i vyšší míru adaptability. Z pohledu zaměstnavatele jde o efektivní způsob, jak využít potenciál stávajících zaměstnanců a současně posílit vnitřní flexibilitu organizace.